Mgr. Vojtěch Svěrák
Ústav filosofie a religionistiky, FF UK Praha; CETE-P, FLÚ AV ČR
a
Mgr. David Rozen
Katedra filosofie a religionistiky, FF UPCE
Pojem distance neboli vzdálenosti hraje v etice stěžejní roli. Morální teorie se ve snaze o objektivitu a univerzálnost pokoušejí vzdálenost zbavit jakékoli relevance, a to ve dvou základních ohledech. Jednak se v morální teorii opouští vzdálenost místní. Jak slavně poukázal Peter Singer, utrpení druhého člověka má stejnou relevanci, ať už probíhá kdekoli (Singer, 1972). A jednak se opouští vzdálenost časová. Směr zvaný longtermismus v návaznosti na myšlení Dereka Parfita (1984, 2011) tvrdí, že se nacházíme v klíčovém momentu dějin, jelikož naše rozhodnutí ovlivní vývoj na další tisíce let dopředu, a vyzývá nás vzít zájmy budoucích osob stejně vážně jako zájmy osob současných (MacAskill, 2023). Obě tyto tendence reagují na globální výzvy spojené s růstem populace, technologickými inovacemi či environmentálními problémy. Nejde však o reakci zcela adekvátní; odhlédnutí od prostorové a časové vzdálenosti sice otevírá důležité otázky, nicméně populární podoby těchto směrů pracují s nevhodnými nástroji a problematickými předpoklady. A to zejména v tom ohledu, že do centra teorie staví izolovaného jednotlivce jako primárně odpovědného aktéra, čímž ignorují strukturální a systémové aspekty problémů, které chtějí řešit (Young, 1998; Adams, 2023).
Náš příspěvek bude postupovat následovně. Nejprve ukážeme, že pojem vzdálenosti je zásadní pro jakékoli etické uvažování. Následně představíme pohyb v současné morální teorii k takzvanému longtermismu a jeho hodnotový základ. Dále poukážeme na nebezpečí, která s sebou tento myšlenkový směr ve své populární podobě nese, a to zejména v kontextu současné environmentální krize. K longtermismu se totiž nehlásí jen filosofové, ale i nejvlivnější světoví podnikatelé, kterým poukaz ke vzdálené budoucí vizi slouží k ospravedlnění jejich podnikatelských záměrů a politiky „business as usual“. Závěrem naznačíme jiný typ promýšlení budoucnosti, inspirovaný klimatickou fikcí (Robinson, 2021), který považujeme za lepší nástroj pro směřování společenské transformace s cílem dlouhodobé udržitelnosti.
Klíčová slova: longtermismus, etika klimatické změny, sociální kritika, imaginace
Reference:
- Adams, C. J. (Ed.). (2023). The Good It Promises, the Harm It Does: Critical Essays on Effective Altruism. Oxford University Press.
- MacAskill, W. (2023). What We Owe The Future (First Trade Paperback Edition). Basic Books.
- Marion Young, I. (1998). Impartiality and the Civic Public: Some Implications of Feminist Critiques of Moral and Political Theory. In J. B. Landes (Ed.), Feminism, The Public And The Private (s. 421–447). Oxford University PressOxford. https://doi.org/10.1093/oso/9780198752035.003.0018
- Parfit, D. (1984). Reasons and Persons. Clarendon Press.
- Parfit, D. (2011). On What Matters. Oxford University Press.
- Robinson, K. S. (2021). The Ministry for the Future. Orbit Books.
- Singer, P. (1972). Famine, Affluence, and Morality. In L. A. Alexander (Ed.), International Ethics: A Philosophy and Public Affairs Reader (s. 247–262). Princeton University Press.