Mgr. Jan Adamec
Německá a francouzská filosofie, FHS UK Praha
Autor „Sociologického osvícenství“ (Luhmann, 1970) Niklas Luhmann se především v posmrtně vydané sbírce Moral der Geselschaft (Luhmann, 2008) obrací pln obav a nespokojenosti na etiku. Krom jiného, dle něho nová socio-historická situace vyžaduje respekt ke specifickým normám sociálních funkčních systémů, což má být v rozporu s universalistickými nároky tradičně pojatých etických norem. Neboť je dle Luhmanna společnost od doby Kanta, v podstatných rysech stejná (tj. funkčně diferencovaná), je pro nás právě proto Kantův přístup k etice stále závazný. To nás staví před otázku, jež se snaží příspěvek vyřešit a sice, v čem je Kantova etická koncepce pro Luhmanna tak nedostatečná, když ji komentátoři vidí jako Werner Stegmaier (Stegmaier, 1998) jako vesrkze kommpatibilní s Luhamannouvou teoretickou koncepcí? Co způsobuje jeho nespokojenost s moderní etikou? Když již Kant v podstatě bez problémů adresuje jeho explicitně formulované obavy v otázkách etice z textu Paradigm lost: Über die ethische Reflexion der Moral. (Luhmann, 1989) Vždyť právě výše zmíněnou obavu ze ztráty autonomie funkčních sociálních systémů Kantova koncepce neumožňuje, jednalo by se nejen o neoprávněnou aplikaci principů umožňujících autonomii racionálního subjektu na předměty teoretického poznání (jedním ze sociálních funkčních sytémů je věda), ale i o porušení rozlišení na veřejné a soukromé užití rozumu. Odpověď bude spočívat ve vícero provázaných aspektech. Od zohlednění nemožnosti reprezentace celku společnosti v rámci společnosti, po požadavek příjetí teoretické sociologické pozice nepředvídatelnosti vývoje společnosti, tedy zavrhnutí pokroku a souvisejícím požadavkem na metody morálního rozhodování ve světě bez pokroku. Cílem příspěveku je umožnit konkretizaci změny, na příkladu etiky, mezi klasickým osvícenstvím konce 18. století, exemplifikovaném Kantovou koncepcí (Kant, 2013), zaměřeném na osvobození člověka a sociologickým osvícenstvím konce dvacátého století zaměřeném na osvobození sociálních systémů od jimi samými způsobeného zdání nutnosti.
Klíčová slova: Luhmann, Kant, Etika, Osvícenství
Reference:
- Kant, I. (2013). Studie k dějinám a politice. Oikoymenh.
- Luhmann, N. (1970). Soziologische Aufklärung 1. VS Verlag für Sozialwissenschaften.
- Luhmann, N. (1989). Paradigm lost: Über die ethische Reflexion der Moral. Suhrkamp.
- Luhmann, N. (2008). Moral der Geselschaft. Suhrkamp.
- Stegmaier, W. (1998). Niklas Luhmanns Systemtheorie und die Ethik, In:Ethica, 6. Resch.