Mgr. Jana Švadlenková
Katedra filozofie, FF ZČU v Plzni
Důvěra, jakožto základní prvek mezilidských vztahů, hraje klíčovou roli v etickém rámci lidského života. Avšak, zatímco důvěra je stavebním kamenem společenství, může se stát zranitelným bodem, zejména v případech, kdy je zneužita.
Ve svém příspěvku se zaměřím na koncept důvěry a jeho role v lidském životě z perspektivy filosofie, s důrazem na etický diskurz. Budu zkoumat různé filosofické formy této jistoty a diskutovat, jak můžeme chápat její význam a úskalí. Kupříkladu můžeme přijmout tezi, že důvěra může být zrazena, nikoli však zklamána (Baier, 1986). Zrada s ní však nemusí být s spojována nutně, právě naopak může vyvolávat pouze zklamání (Nickel, 2007). Paradox důvěry otevírá široký prostor pro filosofické zkoumání, které nám umožňuje nahlédnout do hlubších souvislostí lidského vztahu k důvěře a morálnímu jednání.
Zvláštní pozornost pak věnuji srovnání filosofického pojetí důvěry s tím, jak je zobrazována v dílech sci-fi autorů v souvislosti s umělou inteligencí. Zda je možné považovat umělou inteligenci za důvěryhodnou a zda má schopnost dodržovat své sliby. Toto představuje zajímavou otázku, která otevírá diskuzi o povaze důvěry a její aplikaci mimo lidskou sféru. Jako příklad je nutné uvést Asimovy zákony robotiky, které v sobě implicitně nesou nutnost důvěry lidí v konání robotů, přičemž už v prvním zákonu je psáno, že “robot nesmí ublížit člověku…” (Asimov, 1950). Nabízí se však otázka, zda to, co označujeme za “důvěru”, je ve vztahu ke strojům opravdu to samé, jako když tento pojem vztahujeme k lidem.
Tímto příspěvkem se snažím poukázat na šíři tématu důvěry z etického pohledu a jeho relevanci v současných debatách nejen ve filosofickém diskurzu, ale i ve sféře technologie a umělé inteligence.
Klíčová slova: důvěra, umělá inteligence, etika, Asimov
Reference:
- Asimov, I. (1950). I, Robot. Doubleday.
- Baier, A. (1986). Trust and Antitrust. Ethics, 96(2), 231-260. https://doi.org/10.1086/292745
- Nickel, P. J. (2007). Trust and Obligation-Ascription. Ethical Theory and Moral Practice, 10(3), 309–319. https://doi.org/10.1007/s10677-007-9069-3