Mgr. Bernard Soška
FHS UK Praha
Tento příspěvek se zaměřuje na Nietzschovo řešení problému přehřívání myšlení v jeho nejrůznějších projevech (ať už se jedná o metafyziku, náboženský nebo politický dogmatismus). Ono přehřátí Nietzsche chápe jako jednostrannost způsobenou absencí zchlazující funkce poznání a vědeckého odstupu. Nietzsche ve středním období tedy zastává názor, že budoucnost závisí právě na specifické schopnosti ohřívat a zchlazovat mysl v odpovídající míře, jak píše Nietzsche: „iluzemi a jednostranností a vášněmi se musí roztápět, pomocí poznávající vědy je pak třeba přecházet zhoubný a nebezpečným následkům přetopení.“ (Nietzsche, 2018)
Přiblížíme si, jaké regulátory Nietzsche využívá a jaké navrhuje techniky filosofické terapie inspirované stoicismem a epikureismem. Důležitou úlohu rovněž sehrává věda pojatá jako dovednost udržovat čisté myšlení. Tato čistota nespočívá ve vyčleňování, ale v intelektuální svědomitosti a smyslu pro poctivost při objevování nových způsobů myšlení. Nietzsche tvrdí, že filosofie se musí naučit fungovat ve skromnějším módu. Jejím úkolem není vzbuzovat iluzorní naděje a útěchy, ale především mírnit náboženská a metafyzická očekávání. Má vracet člověka zpět na Zem, podporovat soustředění a střízlivost.
Tento důraz na střízlivost v poslední části uvedeme do souvislosti se zdravím. Toto vědecké ochlazení totiž figuruje v Nietzschově intelektuální biografii jako klíčový moment, kdy překonává pesimismus a romantismus raného období. Věda a radost z poznání se stávají důležitým krokem na cestě k osvobození ducha od umělecké metafyziky, metafyzické potřeby a jiných projevů nemoci.
Nakonec toto zdraví a schopnost udržovat ekvilibrium díky zchlazování Nietzsche převádí na obecnou rovinu. Nikoliv umění, ale věda mají připravit cestu k rozvoji „vyšší“ kultury, která není založena na homogenní jednotě, ale na polyfonii a mnohosti vztahů, kde koexistují nejrůznější elementy, a vytváří vhodné podhoubí pro ekumenického soužití v rámci celku.
Klíčová slova: Nietzsche, ochlazení, praktická filosofie, věda, umění, pesimismus, Nietzsche, svobodný duch, střední období
Reference:
- Ansell-Pearson, K. (2018): Nietzsche’s Search for Philosophy, On the Middle Writings. Bloomsbury Academic
- Ansell-Pearson, K. (2015): The need for small doses: Nietzsche, fanaticism and epicureanism. University of Warwick
- Franco, P. (2011): Nietzsche’s Enlightenment,The Free-Spirit Trilogy of the Middle Period. The University of Chicago Press
- Kaufmann, W. (1982): Nietzsche, Philosoph – Psychologe – Antichrist. Wissenschaftliche Buchgesellschaft Darmstadt