Mgr. Marek Vodička
Katedra obecné antropologie, FHS UK Praha
Ve svém příspěvku se budu snažit ukázat, že Nietzschova koncepce zdraví duše [Gesundheit der Seele] – tak, jak ji interpretuji já ve své disertační práci – může být zajímavou inspirací pro to, jak chápeme dnes na každodenní i medicínské bázi podstatu duševního zdraví. Nietzsche totiž pod zdravím duše rozumí charakteristiky, které jsou z dnešního pohledu poměrně neobvyklé, ale zároveň, jak se budu snažit argumentovat, velice trefné. Jde o charakteristiky, které lze přetlumočit jako „zdravou sobeckost“, „dlouhodobou oddanost jedné vášni“, „absence sklonu obviňovat“ a „afirmace života“. V příspěvku vysvětlím, co má Nietzsche těmito charakteristikami přesně na mysli a proč považuje právě je za „symptomy“ zdraví duše. Nakonec se pokusím Nietzschovu koncepci zdraví duše konfrontovat se dvěma současnými definicemi duševního zdraví. Nejprve s definicí, která je dnes již sice zastaralá, ale mnohdy stále figuruje v každodenním, laickém pojetí duševního či tělesného zdraví – totiž, že zdraví lze definovat jednoduše jako absenci nemoci. Ukáži, že proti této definici Nietzsche explicitně vystupuje argumentací, že nemoc je nutná pro existenci, a hlavně stupňování, zdraví, což se projevuje zejména v jeho čtvrté charakteristice zdraví duše jako „afirmace života“, jak ukáži. Dále půjde o aktuální definici používanou Světovou zdravotnickou organizací (WHO), podle níž je duševní zdraví „pocit pohody, v němž každý jedinec naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity“. Tuto definici se pokusím porovnat s Nietzschovou koncepcí zdraví duše a prozkoumat, v čem se shodují a v čem by ji Nietzschova koncepce potenciálně mohla doplňovat či rozšiřovat. Cílem příspěvku bude ukázat, že Nietzsche může být inspirativní autor pro současnou psychologii well–beingu tím, že může potenciálně přispět ke zpřesnění či obohacení významu jejích základních pojmů a definic.
Klíčová slova: Nietzsche, zdraví, duše, well-being, štěstí, psychologie
Reference:
- https://www.who.int/about/accountability/governance/constitution
- Vodička, M. (2020) Pojmy dekadence a zdraví v Nietzscheho pozdní filosofii. Diplomová práce, vedoucí Novák, Aleš. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra obecné antropologie.
- Vodička, M. (2022) Nietzscheho kritika sebezáchovného pudu jakožto „kardinálního pudu“ živé bytosti. Ergot, 01/2022, roč. 6, s. 45–53.
- Seligman, M. E. (2011). Flourish: A visionary new understanding of happiness and well-being. Simon and Schuster.