Mgr. Tereza Matějková
Katedra filozofie, FF ZČU v Plzni
V současnosti se setkáváme s generativní umělou inteligencí na každém kroku. Její použití v každodenním životě, tvorbě či komunikaci je stále častější a to je doprovázeno otázkou, zda můžeme tuto umělou inteligenci označit jako kreativní. Tento příspěvek představí problematiku kreativity generativní umělé inteligence. Prvním krokem bude vykreslení diskuse o definici kreativity, která je považována za vágní a víceznačný pojem. Obecně je však přijímáno, že kreativitu lze široce definovat jako tvorbu či uskutečnění něčeho nového, originálního a užitečného. K této definici však různí odborníci a odbornice přidávají další různé aspekty. Například Boden přidává podmínku překvapení, na jejímž základě pak rozeznává tři druhy kreativity (Boden, 1990). Dále Runco přidává podmínky autenticity a intencionality právě proto, abychom byli schopni odlišit lidskou kreativitu a kreativitu umělé inteligence. Kreativitu umělé inteligence pak označuje za pseudo-kreativitu, která popisuje výstupy umělé inteligence, které se pouze zdají být kreativní (Runco, 2023a). Pokud jsou umělá inteligence nebo její výstupy označovány jako kreativní dochází podle Runca k mylnému připisování této vlastnosti kvůli tomu, že pozornost věnujeme produktům a nikoliv procesům, které se při generování kreativních nápadů odehrávají (Runco, 2023b). Zde se můžeme odkázat na Lovelace Test (Bringsjord, Bello, & Ferrucci, 2001), jenž se soustředí právě na proces tvorby něčeho nového a originálního. Ačkoliv je kreativní proces označován jako oblast, kde umělá inteligence nedosahuje lidských kvalit, výzkumy ukazují, že výstupy generativní umělé inteligence jsou v generování originálních nápadů hodnoceny jako srovnatelné s nápady lidskými (Haase & Hanel, 2023). Musíme však mít stále na paměti, že kvalita práce generativní umělé inteligence je stále závislá na kvalitě lidského promptu a trénovacího datasetu.
Klíčová slova: kreativita, generativní umělá inteligence, pseudo-kreativita, Lovelace Test
Reference:
- Boden, M. A. (2004). The creative mind: Myths and mechanisms. London: Routledge.
- Bringsjord, S., Bello, P. & Ferrucci, D. (2001). Creativity, the Turing Test, and the (Better) Lovelace Test. Minds and Machines 11, 3–27.
- Haase, J. & Hanel P. H. P. (2023). Artificial muses: Generative artificial intelligence chatbots have risen to human-level creativity. Journal of Creativity, 33(3), DOI: https://doi.org/10.1016/j.yjoc.2023.100066.
- Runco, M. A. (2023a). Updating the Standard Definition of Creativity to Account for the Artificial Creativity of AI. Creativity Research Journal. DOI: 10.1080/10400419.2023.2257977.
- Runco, M. A. (2023b). AI can only produce artificial creativity. Journal of Creativity, 33(3), DOI: https://doi.org/10.1016/j.yjoc.2023.100063.