Majka Hausen MA
Ústav filosofie a religionistiky, FF UK Praha; Institut für Slavistik, TU Dresden
Rawls je považován za nejvlivnějšího politického filozofa 20. století. Jeho teorii spravedlnosti od té doby kritizuje řada akademiků a používá ji jako východisko pro svůj výzkum.
Jedním z jeho nejvýznamnějších kritiků je Amartya Sen, který Rawlsovu teorii spravedlnosti srovnává s Hobbesovým a Rousseauovým přístupem, v nichž se hledá ideální spravedlnost. Senem zavedený přístup založený na schopnostech (Capability approach) se vidí v tradici Marxe, Smithe a Milla, kteří se orientovali na pozorovatelné ekonomické a sociální struktury. Senův přístup bere v úvahu skutečné životní podmínky lidí, a nikoliv pouze příjmy nebo bohatství, jak tomu bylo v tradiční ekonomii (viz Sen, 2009: 5; 7; 225 a násl.) Rawls také považuje primární statky („primary goods“) za jediné kritérium distributivní spravedlnosti (Sen, 2009: 234), což činí jeho principy spravedlnosti zranitelnými vůči přesnějšímu popisu empirických podmínek.
Ve svém příspěvku se zabývám otázkou, zda by principy spravedlnosti neměly být zpočátku formovány na empirickém základě. Vycházím ze základní myšlenky, že principy spravedlnosti lze lépe formovat z empirických faktů prostřednictvím zobecnění než naopak. Abych to ukázal, analyzuji znění Rawlsových principů spravedlnosti (Rawls, 2005: 60 a násl.) a pokusím se dokázat, že jejich uplatnění, není zárukou na skutečnou spravedlnost.
Klíčová slova: Teorie spravedlnosti, politicka filosofie, metaetika, empirická etika, capability approach
Reference:
- Birnbacher, Dieter (2013): Analytische Einführung in die Ethik. De Gruyter Studium. 3., durchges. Aufl. Berlin [u.a.]: De Gruyter.
- Rawls, John (1971): A Theory of Justice, original edition, Cambridge (u.a.): The Belknap Press of Harvard University Press.
- Rawls, John (1979): Eine Theorie der Gerechtigkeit, übers. v. H. Vetter, Frankfurt am Main: Suhrkamp.
- Sen, Amartya (2009): The Idea of Justice, London(u.a): Lane.
- Waschkuhn, Arno (2003): Politische Utopien. Ein politiktheoretischer Überblick von der Antike bis heute. München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag.