1. ročník doktorandské filosofické konference

Fluidná nacionalita ako následok národného (pseudo)monizmu

PhDr. Matej Miklian
Katedra filozofie a dejín filozofie, FF UK v Bratislave


V každom pokuse o konštituovanie nacionality je implicitne obsiahnutý kauzálny aspekt: ako vznikla, kto ju vytváral, aká je jej definícia. Nie každý výklad formovania moderného národa je konštruktivistický. Pojmy národ, nacionalizmus a národnosť sú dnes používané bezmyšlienkovito – strácajú svoj význam. Zigmund Bauman vnímal národ od začiatku až do konca ako imaginárnu komunitu, ktorá sa stáva duchovnou realitou. Avšak formálna manifestácia národa je podľa mnohých autorov dôležitejšia než tá imaginatívna. John Stoessinger považoval národ predovšetkým za zvrchovaný politický celok. Podobný názor zdieľal aj Max Handmann, ktorý sa domnieval, že národ musí byť formálnou organizáciou ľudu, notabene štát musí byť národom – národ musí byť štátom. Kde sa nachádza pravda, ak sa národ a nacionalita stávajú fluidnými?

Fluidnosť nacionality je predmetom filozofického skúmania, ktorému sa príspevok bude venovať. Kardinálnym problémom stredoeurópskych národov je fakt, že ich nacionalita je fluidná – príslušnosť k vlastnému národu a konkrétnemu štátnemu útvaru sa podmieňuje osobným úžitkom. Národ prestáva byť vnímaný ako priestor na zdieľanie hodnôt – záväzok, z ktorého plynú povinnosti. Vyprázdňuje sa národ ako kultúrna hodnota. Spoločnosť žije v tenzii, ktorú vytvára mýtus ohrozenia národnej existencie. Obraz národa v globalizovanom svete čoraz viac bledne a s ním aj pocit záväzku voči národu ako celku a hodnote. Moderný európsky naratív dekonštruuje národnú spoločnosť.

Národ je vnímaný ako konštrukt, ktorý možno (de/re)konštruovať. Národ, ako abstraktná pospolitosť, systematicky stráca povahu kultúrnej a hodnotovej pospolitosti. Možno dokonca tvrdiť, že národ sa začína redukovať na vágnu množinu ľudí, ktorí hovoria rovnakým jazykom a sú občanmi rovnakého štátu, ktorý nejakou náhodou nesie národné označenie. Predstava národa splýva s predstavou štátu. Nacionalita sa stáva fluidnou, čím otvára priestor pre filozofické skúmanie a otázky. Strácajú európske národy svoj fundament? Je predstava spoločnosti bez fundamentu zvláštna? Čo z nás robí členov jednej spoločnosti?


Kľúčové slová: nacionalizmus, národ, fluidná nacionalita, identita

Referencie:

  • ERIKSEN, T. H. (2012). Etnicita a nacionalismus: antropologické perspektivy. Praha: Slon.
  • HROCH, M. (2011). Národy nejsou dílem náhody: příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
  • HROCH, M. (eds.); (2003). Pohledy na národ a nacionalismus: čítanka textů. Praha: SLON.
  • SCHULZE, H. (2003). Stát a národ v evropských dějinách. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
  • SCRUTON, R. (2011). O potřebnosti národů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.