Mgr. Jan Fršlínek
Katedra filozofie, FF ZČU v Plzni; Ústav filosofie a religionistiky, FF UK Praha
Konferenční příspěvek si klade za cíl prozkoumat otázku „Co je to skutečnost?” v kontextu filosofie D. Huma. (Hume, D., Norton, D. 2000).
V první části příspěvku je představeno Humovo pojetí substance, a to prizmatem Humovy kritiky lockovského pojetí substance viděné z perspektivy tzv. “staro-humovské” pozice. Substance se v tomto pojetí rozpadá na shluk samostatných percepcí spojených asociačními vazbami (a má pouze fiktivní jednotu a identitu.)
V další části prezentace je představeno alternativní pojetí substance, založené na novo-humovské interpretační pozici. V rámci této interpretace je možné uvažovat existenci skryté a nepřístupné kauzality za sukcesí percepcí, a jak se budu snažit ukázat, také existenci skryté a nepřístupné entity, ležící za našimi percepcemi. Takto pojatá hypotetická entita není (na rozdíl od “staro-humovské” substance) redukována na pouhý svazek percepcí. Je naopak chápána jako jakési neznámé cosi (unknown something), které je možné uvažovat jako skrytý a nepřístupný zdroj našich percepcí. Neznámé cosi za percepcemi může navíc v rámci novo-humovského pojetí kauzality (na rozdíl od kantovské věci o sobě) kauzálně působit na náš smyslový aparát, jelikož (novo-humovsky chápanou) kauzalitu lze koherentně předpokládat (suppose) i mimo sféru percepcí. (Jedná se ovšem o předpoklad na způsob tzv. relativní non-adekvátní ideje bez pozitivního deskriptivního obsahu, o kterém toho nemůžeme pozitivně mnoho říci.)
Empirická rovina skutečnosti však nemá být v této interpretaci chápána jako zcela pasivní danost závislá na zdroji percepcí. Do námi zakoušené podoby má být spolu-utvářena až díky činnosti obrazivé mohutnosti mysli, která recipovaná smyslová data do jisté míry organizuje. V příspěvku je tedy argumentováno, že empirickou rovinu skutečnosti lze v rámci novo-humovské perspektivy chápat jako produkt konstituce, kdežto non-empirickou skutečnost jako ontologický fundament skutečnosti empirické. Ten můžeme sice předpokládat, avšak jinak o něm nemůžeme činit prakticky žádné pozitivní výpovědi, protože jinak bychom se vystavili nejspíše neřešitelným paradoxům.
Klíčová slova: Skutečnost, empirismus, David Hume, Nový Hume, imaginace
Reference:
- Hume, D. and NORTON D. (2000). A Treatise of Human Nature. Oxford University Press.
- Hume, D. (2010). An Enquiry Concerning Human Understanding. Oxford University Press.
- Price, H. (1967). Hume’s Theory of the External World. Oxford University Press.
- Read, R. and RICHMAN, K. (2007). The new Hume debate: revised edition. Routledge.
- Allison, H. (2008). Custom and Reason in Hume: a Kantian reading of the first book of the Treatise. Clarendon Press.