Příspěvek se zaměřuje na analýzu dystopické literatury jako nástroje rozvoje morálních kompetencí adolescentů. Výzkum vychází z transdisciplinárního rámce propojujícího filozofii, psychologii a pedagogiku a reflektuje nejnovější poznatky o neurologickém a psychologickém vývoji dospívajících. Zvláštní pozornost je věnována otázce vrozenosti a získanosti morálky.

Cílem je kriticky zhodnotit, nakolik dystopická literatura, skrze své tematizování etických dilemat,  společenských struktur a otázek spravedlnosti, přispívá k rozvoji morálního myšlení mladých čtenářů. Příspěvek vyvrací tezi, že morální vývoj adolescentů je nezávislý na literárních podnětech, a naopak na základě dostupné literatury a teoretických konceptů podkládá argumentaci, že dystopie mohou hrát klíčovou roli v procesu etického zrání. V současnosti se obzvláště oblíbenými staly dystopie pro mladé čtenáře, známé jako YA, které se vyvinuly jako samostatný literární subžánr. Vyznačují se kombinací napětí, fantastických světů a filozofických reflexí, přičemž nabízí nejen silné narativy, ale také cenné nástroje pro zamyšlení. V moderním světě, kde technologický pokrok přináší nová bioetická dilemata, zůstává literatura klíčovým médiem pro formování filozofických úvah o budoucnosti lidstva ve stále se měnícím světě.

Analýza dále ukazuje, že dystopická díla díky své narativní komplexitě a emotivnímu dopadu aktivují nejen kognitivní, ale i afektivní složky osobnosti čtenáře, čímž podporují hlubší reflexi hodnot, identity a odpovědnosti. Tento aspekt hraje podstatnou roli pro rozvoj diskuze o praktickém využití literatury ve výchovně-vzdělávacím procesu a podtrhuje význam beletrie jako nástroje formování světonázoru v období dynamického vývoje. Primární snahou je aktivně participovat na zjevném rozvoji popularity žánru a vytěžit pozitivní aspekty, jimiž oplývá.