Na konci 19. století stanovil Gottlob Frege program logicismu a snažil se jej naplnit, nicméně logický systém, který pro tento účel vytvořil, se ukázal být nekonzistentní. Po desetiletích byla chyba ve Fregeho logickém systému opravena a systém byl rehabilitován. Tím ovšem znovu vyvstala otázka, zda korekce Fregeho systému vede k úspěšnému naplnění programu logicismu. Tento problém je redukovatelný na otázku po analytičnosti tzv. Humova principu, jak bude ukázáno na příkladu diskuze, kterou spolu vedli Crispin Wright (jakožto zastánce analytičnosti Humova principu) a George Boolos (jeho odpůrce).

Příspěvek se v první části zaměří na vymezení toho, v čem spočívá Fregeho program logicismu, jaký má tento pojem a program historické kořeny, co Frege rozumí analytickým výrokem a jaký je vztah takto chápaného pojmu analytického výroku k tradici. Ve druhé části budeme analyzovat to, jak pojmy logicismu a analytického výroku chápou právě Wright a Boolos. Komparace výsledků první a druhé části umožní hlubší analýzu a zhodnocení problému naplněnosti či nenaplněnosti Fregova programu logicismu.