Navzdory zřejmé podobnosti mezi schopností svobodně volit a božským tvořením něčeho z ničeho není vztah mezi svobodnou vůlí a creatio ex nihilo v soudobé literatuře reflektován. Podle libertariánské teorie kauzality činitele je svobodná vůle polyrealizovatelná schopnost kontingentní sebedeterminace (Dvořák, 2022, s. 148), jinými slovy, schopnost činitele se rozhodnout pro jedno z možných budoucích jednání, aniž by byl činitel k danému rozhodnutí determinován. Činitel tedy dokáže započít nový kauzální řetězec bez dostatečné příčiny v nějaké z minulých událostí. Podobně křesťanský Bůh stvořil svět, aniž by před jeho tvorbou existoval nějaký materiál či energie. Mojí tezí je, že kauzalita činitele jakožto předem nedeterminovaná volba, která je pod kontrolou činitele, předpokládá, že činitel tvoří ex nihilo, a to je zjevně v rozporu s fyzikalismem. Cílem příspěvku je formulovat přesvědčivý argument, který tuto tezi dokazuje. 

Nejdříve představím samotnou teorii kauzality činitele jako nejslibnější způsob zajištění mravní odpovědnosti. Následně rozliším několik druhů tvorby ex nihilo a zařadím kauzalitu činitele pod jeden z nich. Představím argument, ze kterého plyne, že činitel musí vytvořit nějakou fyzickou energii nebo moc, aby se přiměl zvolit jeden z možných činů. To proto, že fyzické události vyžadují fyzické příčiny a rozhodnutí je fyzická událost, protože zapříčiňuje fyzické chování. 

V poslední části představím dvě možné námitky. První námitka poukazuje na kvantové jevy, které se dějí bez příčiny, a tedy by mohly sloužit jako model svobodného rozhodování bez závazku k tvorbě ex nihilo. Druhá námitka nabízí náhradu za činitelovo působení účinnou kauzalitou. Činitel by totiž k rozhodnutí mohl využít tzv. ne-kauzální působení (Pink, 2017, s. 108–109), které nevyžaduje fyzickou energii nebo moc. Bude ukázáno, že tyto námitky buď selhávají, nebo také předpokládají creatio ex nihilo. V závěru načrtnu, jaké důsledky plynou z přiřazení této božské schopnosti každému člověku.