Bc. Petr Jošt
Katedra filozofie, FF UPOL
Filozofové zabývající se tématem morálního vylepšování, jehož záměrem je vylepšit morální schopnosti či charakter člověka, stanovili celému projektu hned od počátku ambiciózní cíle (Douglas, 2008; Persson & Savulescu 2008). Jejich intencí bylo aplikovat morální vylepšování na celé lidstvo prostřednictvím biomedicínských metod v podobě farmakologických, technologických nebo genetických intervencí. Unáhlený optimismus dal nicméně vzniknout nerealistickým přístupům, což se nepříznivě projevilo na podobě celé následující diskuse. V příspěvku se zaměřím na jeden z jejích neduhů, kterým je používání ve filozofii velmi populárních myšlenkových experimentů. Ty vnesla do debaty o morálním vylepšování dvojice bioetiků Ingmar Persson a Julian Savulescu (2012), kteří ve svém článku detailně představili superpočítač z budoucnosti nazvaný „Boží stroj“ (God Machine). Ten má schopnost sledovat záměry každého jednotlivce a moc změnit intence a tím ve výsledku i chování v případě, kdy se jedinec rozhodne spáchat závažné morální selhání, jakým je například vražda nebo znásilnění. Myšlenkový experiment měl původně za cíl ukázat, že ani takto radikální intervence nenarušuje autonomii a ve skutečnosti se příliš neliší od běžnějších paternalistických opatření. Jak už to ale u myšlenkových experimentů bývá, většina filozofů se na výsledku neshodla. Vznikla tak dosud neuzavřená debata, v níž ani jeden z diskutujících není schopen vysvětlit, jak myšlenkovému experimentu vlastně rozumí, jak konkrétně si jej představit a za jakých podmínek by se mohl reálně uskutečnit (Harris, 2016; Sparrow, 2014). Místo nabídnutí kýžených praktických řešení tak myšlenkový experiment zdržel pokrok a celou problematiku spíše zatemnil. V příspěvku se pokusím ukázat, že takto abstraktní science-fiction myšlenkové experimenty jsou epistemicky neplodné a měli bychom se jim v diskusích o složitých bioetických otázkách vyhnout.
Klíčová slova: morální vylepšování, myšlenkové experimenty, vylepšování člověka
Reference:
- Douglas, T. (2008). Moral enhancement. Journal of Applied Philosophy, 25(3), 228–245. https://doi.org/10.1111/j.1468-5930.2008.00412.x
- Harris, J. (2016). How to be good: The possibility of moral enhancement. Oxford University Press.
- Persson, I., & Savulescu, J. (2008). The perils of cognitive enhancement and the urgent imperative to enhance the moral character of humanity. Journal of Applied Philosophy, 25(3), 162–177. https://doi.org/10.1111/j.1468-5930.2008.00410.x
- Persson, I., & Savulescu, J. (2012). Moral enhancement, freedom, and the god machine. Monist, 95(3), 399–421. https://doi.org/10.5840/monist201295321
- Sparrow, R. (2014). (Im)moral technology? Thought experiments and the future of ‘mind control’. In A. Akabayashi (Ed.), The future of bioethics: International dialogues (s.113– 119). Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/acprof:oso/9780199682676.003.0012