Mgr. Iveta Bayerová
Aplikovaná etika, FHS UK Praha
Etika péče, která vstoupila do filosofického světa v 80. letech minulého století, přinesla myšlenku, že hodnoty pečujícího (mateřského) vztahu, mohou být přeneseny do dalších oblastí lidského rozhodování a jednání, od interakcí v rámci nejbližších vztahů, přes širší společenské vazby, až po globální etické otázky. Jako součást feministického diskurzu přináší tento směr uvažování požadavky na emancipaci menšin a dosažení všeobecné rovnosti. Zdá se tak, že aktuální vývoj institucionálních změn v akademickém prostředí, kde univerzity povinně musí mít plány genderové rovnosti, aby mohly čerpat finance z evropských zdrojů na vědu a výzkum, jako by naplňoval požadavky (alespoň v rámci tohoto společenského segmentu), které začaly být již před několika desetiletími kladeny teoretičkami a teoretiky péče. Cílem mého výzkumu je zjistit, do jaké míry mohou skutečně tyto plány přispívat k tvorbě organizační kultury, kterou bychom mohli nazvat jako „pečující“, jakým způsobem by z hlediska etiky péče měla být opatření implementována, a zda se tak skutečně děje. V tomto příspěvku přinesu základní úvahy o tom, kde můžeme nacházet propojení mezi etikou péče a politikami rovnosti v akademickém prostředí, a jak lze myšlenky a východiska etiky péče prakticky využít při uvažování o implementaci politik rovnosti na univerzitě.
Klíčová slova: etika péče, organizační kultura, rovné příležitosti
Reference:
- Held, V. (2015). Etika péče. Osobní, politická, globální. Filosofia.
- Bourgault, S. (2017). Prolegomena to a caring bureaucracy. European Journal of Women’s Studies, 24 (3): 202–217.
- Urban, P. (2022). Pečující veřejná správa? Biograf, 75-76: 61-76.
- Tronto, C.J. (2013). Caring democracy. Markets, equality, and justice. New York University Press.