V příspěvku bude představena nová teorie nabytí majetku z pera filosofa Gabriela Contessy – tzv. minimalistická teorie nabytí (A Minimalist Theory of Appropriation, 2022). Contessa poukazuje na nedostatky a problémy Lockovy teorie nabytí (mixing/labour theory of appropriation), konkrétně na příkladu se žaludem (Locke, 1988), na němž demonstruje, že přirozené právo na majetek je odvozeno spíše od fundamentálnějšího práva na sebezachování než od práva na sebevlastnění (právě to tvoří základ majetkových práv v Lockově a neolockeanských teoriích).

Jelikož je minimalistická teorie nabytí dosud nastíněna pouze ve zmíněném článku, bude součástí příspěvku také rozšířená argumentace proti Lockově teorii. Ta se stala zásadním východiskem pro mnohé politické filozofy – nejen v rámci liberalismu a libertarianismu – avšak spočívá na metafyzických a teleologických předpokladech, které narušují její koherenci.

Minimalistická teorie naproti tomu nabízí výraznou jednoduchost, a to jak v oblasti předpokladů, tak i v rozsahu legitimně přivlastněného majetku (s čímž Locke bojuje svými podmínkami přivlastnění – Proviso a spoilage condition). Následně budou prozkoumány implikace této teorie v kontextu pravicového i levicového libertarianismu, jak jej představují autoři jako Robert Nozick, C. B. Macpherson a G. A. Cohen. Tento kontext bude dále rozšířen o koncepce týkající se nároků budoucích generací (S. Gosepath, C. Wolf). Právě zahrnutí perspektivy budoucích generací odhaluje zásadní nedostatky Lockovy teorie a neolockeanských koncepcí, jak je nalezneme u Nozicka či Macphersona.